Pomalý koně

Ještě pořád jsem tím, kdo sází na pomalý koně.
Ty co nečeká tíha vavřínů na šíji.
Tam v cíli se jediná z trofejí netřpytí pro ně,
jenom vítězům se tu šampaňským připíjí.
Tady sázím na ty koně jen já…
Nevěř tomu, že máváš-li křídly, patří ti nebe.
To ti osud jen dopřál ať se na chvíli proletíš.
A kdo lítá na věky, řekni sám, kdo si na tebe
až tě opustí dech, kdo si na tebe přihodí.
Zlatý oči, leda blázen jako já…
Já sázím na špatný koně, na pomalý koně bez dechu.
I když nesklízím nic než jen výsměch,
tak mi to vůbec nevadí.
A když svítím po nocích v domě, jsem sám jako ospalej kočí
a cítím, že to i pro mě jednou skončí,
to až si na mě nevsadíš…
Těm co věří, že vládnou-li křídly patří jim hvězdy
asi nebude mít smysl vyprávět o koních.
Koho zajímá kůň, který ztrácí dech uprostřed cesty?
Možná leda tak déšť nad ním pár kapek uroní.
Za něj déšť jen ztratí slzu - a já…
Já sázím na špatný koně, na pomalý koně bez dechu.
I když nesklízím nic než jen výsměch,
tak mi to vůbec nevadí.
A když svítím po nocích v domě, jsem sám jako ospalej kočí
a cítím, že to i pro mě jednou skončí,
to až si na mě nevsadíš…